Zlatá mince hrad Švihov 1/2 oz bk 2019

Zlatá mince hrad Švihov 1/2 oz bk 2019

Cyklus České národní banky, který představuje naše nejzajímavější hrady, vítá svou osmou emisi. Zlatá mince s nominální hodnotou 5000 Kč vyražená v kvalitě standard patří Švihovu.

Na počátku všeho byla důležitá obchodní stezka vedoucí z bavorského Podunají do Plzně. Obchodníci, kteří cestu využívali, potřebovali ochranu před lapky, a tak se podél ní budovaly nejrůznější pevnosti. Jednou z nich byl Švihov, který vyrostl poblíž Klatov ve 14. století, přičemž za zakladatele tvrze obehnané vodními příkopy jsou považováni Rýzmberkové. Za husitských válek Švihov dobyli kališníci, ale šlechtický rod o něj nepřišel – vděčný císař Zikmund, kterému byli Rýzmberkové věrní, jim ho nakonec vrátil a přidal i něco navíc, například hrad Rabí. Dynastii, která se rázem stala jednou z nejmocnějších v zemi, začala být tvrz malá. Půta Švihovský z Rýzmberka proto roku 1480 zahájil nákladnou přestavbu Švihova na skutečný hrad ve slohu pozdní gotiky. Švihov měl být impozantním a nedobytným sídlem a tak se i stalo, ale Rýzmberkové se z něj neradovali dlouho – pro dluhy ho museli prodat. Pověst nedobytného hradu, který nepokořili ani Švédové za třicetileté války, nakonec Švihovu zlomila vaz. Císař Ferdinand III. se rozhodl, že pevnost, která by se mohla stát útočištěm nepřátel, má být zbourána. Naštěstí Švihov přišel jen o své vnější opevnění a zůstal jediným českým vodním hradem, který si uchoval vzhled středověké pevnosti.

První cenu ve výtvarné soutěži České národní banky získal návrh medailéra Luboše Charváta, a to za originální ztvárnění oltáře v hradní kapli nanebevzetí Panny Marie na averzní straně. Kompozici averzu dotvářejí ještě heraldická zvířata České republiky. Reverzní straně mince dominuje kompozičně netradiční průhled skrz pozdně gotický portál na hradní nádvoří.