Zlatá mince hrad Švihov 1/2 oz proof 2019

Zlatá mince hrad Švihov 1/2 oz proof 2019

Osmým hradem, který se objevuje na zlaté minci České národní banky s nominální hodnotou 5000 Kč, je Švihov. Krása gotické stavby vyniká ve špičkové kvalitě proof.

Hrady plnily ve středověku řadu nenahraditelných funkcí – obytnou, správní, hospodářskou, ale každý si nejprve vybaví tu obrannou. Válčení si Švihov užil do sytosti. V éře husitských válek byl jeho majitelem Vilém ze Skály – stoupenec katolicismu, který stál na straně císaře Zikmunda. Protože nedaleko tvrze ležely husitské Klatovy, umístil sem Vilém silnou posádku. Vojsko, které tvrz oblehlo v květnu roku 1425, však bylo natolik silné, že Švihov neměl naději. V dobových pramenech se píše, že kališničtí vojevůdci přitáhli „s osmi tisíci pěších a více než tisícem jezdců, se třemi praky a velkými děly“. Posádka Švihova se vzdala po dvou týdnech obléhání – poté, co útočníci vypustili příkopy, které hrály v obraně vodního hradu klíčovou roli. Na Švihov si dělali zálusk i Švédové, kteří za třicetileté války plenili české země. Na hrad zaútočili hned dvakrát, ale bezúspěšně. Jakmile zbraně utichly, habsburský císař Ferdinand III. vydal příkaz ke srovnání Švihova se zemí. Obával se totiž, že hrad by se mohl stát „nedobytnou líhní protihabsburského odporu“ nebo by mohl padnout do rukou loupeživým hordám, které se v důsledku dlouhotrvající války toulaly krajinou. Úplné demolice byl Švihov naštěstí ušetřen – přestože přišel o své opevnění, zůstal jediným českým vodním hradem, který si uchoval vzhled středověké pevnosti.

Ve výtvarné soutěži České národní banky zvítězil návrh medailéra Luboše Charváta. Reverzní strana mince předkládá pohled na hradní nádvoří skrz pozdně gotický portál. Averzní strana pak patří interiéru švihovské kaple nanebevzetí Panny Marie s dominantním oltářem. Kompozici averzu dotvářejí ještě heraldická zvířata České republiky.